JIDOKA
Integrace kvality, produktivity
a humanity práce
Just-in-Time výroba

Ačkoli štíhlý výrobní systém prochází neustálým vývojem, jeho základní principy definované jeho tvůrci zůstávají nezměněny
Dvěma hlavními pilíři, jsou
v literatuře velmi často uváděná Just-in-Time výroba a
poněkud méně populární  Jidoka.
Jako základ efektivního fungování svého výrobního systému, uvádí Toyota  standardizovanou práci a s ní neoddělitelně spjatý  kaizen, tedy plynulé zlepšování stanovených norem za plné účasti realizátorů procesu. Plynulé zlepšování zajišťuje dynamiku vývoje
výrobního systému.
Toyota deklaruje, že celý její výrobní systém by nemohl fungovat bez vzájemné důvěry mezi řadovými pracovníky a managementem.
JIDOKA  je primárně zaměřena na zabudování kvality do procesu.
Neméně důležitými přínosy Jidoky jsou však i růst produktivity práce ve spojení s její humanitou.
Ačkoli o nutnosti zabudování kvality do procesu hovoří i statistická
koncepce řízení kvality počínaje Demingem a konče například iniciativou 6 Sigma, Jidoka tento požadavek skutečně realizuje svým jedinečným přístupem k řízení procesních abnormalit.
Jidoka je založena na principu okamžitého přerušení výrobního
procesu v případě výskytu procesní abnormality
, nikoli na principu následného zkoumání údajů o kvalitě.
Pouze analýza abnormalit a problémů v reálném čase totiž umožňuje efektivně odhalovat a eliminovat skutečné kořenové
příčiny vad.
Zastavování procesu navíc dramatizuje situaci a tlačí pracovníky
k zásadním procesním zlepšením a odhaluje problémy, které by
případě pokračování procesu zůstávaly skryty.
Další zásadní odlišností JIDOKY je to, že je založena na úplné stoprocentní, nikoli výběrové kontrole hodnot znaků zkoumané
entity
. Má tedy jen málo společného se statistickým řízením jakosti.
JIT systém propojuje jednotlivé zpracovatelské operace a procesy do jediného zpracovatelského řetězce, v jehož rámci jsou jednotlivá
pracoviště  zásobována požadovanými položkami, v potřebném
množství, kvalitě
a především v požadovaném čase tedy
právě v čas“.
Posledním článkem, od něhož se odvíjejí požadavky na celý
řetězec, jsou prodejci, jejichž objednávky jsou rozhodující pro
plánování objemu výroby v daném období. Celý řetězec je tedy
de facto řízen požadavky externích zákazníků.
V širším slova smyslu je JIT výroba chápána jako koncepce
zabezpečující realizaci
plynulého bezztrátového hodnototvorného toku,
propojenost všech fází procesu do jednotného toku se synchronizovanými takty (rytmy) toku
minimální stání předmětů mezi operacemi – minimální
mezioperační zásoby
který je řízen poptávkou
výrobní toky se přizpůsobují změnám zákaznických požadavků
na strukturu i objem výroby
je vyvážen?
rovnoměrné naplňování všech výrobních koridorů výrobky, tedy
rovnoměrnou distribuci práce na jednotlivá pracoviště
v celém výrobním toku.


Finančně štíhlý výrobní systém
Koncepce štíhlého výrobního systému
Architektura procesních zdrojů
pro štíhlou výrobu

Vybrané techniky
<< Partnerská společnost © CEPC 2006