• Dvěma hlavními pilíři, jsou

• Jako základ efektivního fungování svého výrobního systému, uvádí Toyota  standardizovanou práci a s ní neoddělitelně spjatý  kaizen, tedy plynulé zlepšování stanovených norem za plné účasti realizátorů procesu. Plynulé zlepšování zajišťuje dynamiku vývoje
výrobního systému.

• Toyota deklaruje, že celý její výrobní systém by nemohl fungovat bez vzájemné důvěry mezi řadovými pracovníky a managementem.

• Ačkoli o nutnosti zabudování kvality do procesu hovoří i statistická
koncepce řízení kvality počínaje Demingem a konče například iniciativou 6 Sigma, Jidoka tento požadavek skutečně realizuje svým jedinečným přístupem k řízení procesních abnormalit.

• Jidoka je založena na principu okamžitého přerušení výrobního
procesu v případě výskytu procesní abnormality, nikoli na principu následného zkoumání údajů o kvalitě.

• Pouze analýza abnormalit a problémů v reálném čase totiž umožňuje efektivně odhalovat a eliminovat skutečné kořenové
příčiny vad.

• Zastavování procesu navíc dramatizuje situaci a tlačí pracovníky
k zásadním procesním zlepšením a odhaluje problémy, které by
v případě pokračování procesu zůstávaly skryty.

• Další zásadní odlišností JIDOKY je to, že je založena na úplné – stoprocentní, nikoli výběrové kontrole hodnot znaků zkoumané
entity. Má tedy jen málo společného se statistickým řízením jakosti.

• Posledním článkem, od něhož se odvíjejí požadavky na celý
řetězec, jsou prodejci, jejichž objednávky jsou rozhodující pro
plánování objemu výroby v daném období. Celý řetězec je tedy
de facto řízen požadavky externích zákazníků.

• V širším slova smyslu je JIT výroba chápána jako koncepce
zabezpečující realizaci

– plynulého bezztrátového hodnototvorného toku,

– který je řízen poptávkou

– je vyvážen?